Poslední den v roce byl už Jú doma. S ním, babičkou a maminkou jsme se vydali rodinným autíčkem na sopku Aso. Nebudu příliš zdržovat. Na sopku s největším kráterem na světě jsme se nedostali, jelikož naneštěstí ten den hustě sněžilo a podmínky na výlez byly velmi rizikové. Maminka mě doporučila, ať přijedu na jaře nebo v létě. To se nahoru jistojistě dostanu.
Najedli jsme se v zábavně-ubytovacím komplexu Asozan Farmland a jeli zpět. Babička pak doma uvařila nejprve báječné nabe (kombinace tofu, krabího masa, čínského zelí, kuřecího masa – vařeno ve velké míse, na páře) a později, když jsme se s Júem, jeho maminkou a také s ní vrátili z úžasných místních lázní, připravila i tošikošisoba (novoroční nudle), symbolizující dlouhověkkost. Celá rodinka Nakašimů a s nimi já, jsme po naplnění žaludků zasedli ke kotacu a sledovali zábavné japonské pořady. Velmi oblíbená je především hudební soutěž „kóhaku uta gassen.“ Jú však dal přednost zápasům K1, u kterých se náramně bavil. Přidal jsem se k němu.
Všichni byli po lázních a jídle unaveni, a tak nebylo divu, že např. Jú příchod nového roku 2008 prospal. Každopádně jsme si se zbytkem rodiny popřáli po „hodině nula“ obligátní „Akemašite omedetó gozaimas“ (Šťastný nový rok) a zalehli také ke spánku. Po ohňostrojích ani stopa. Suverénně nejtišší oslava Nového roku mého života. Dobrou noc. Brrr...Ta zima je ale snad ještě větší.
Najedli jsme se v zábavně-ubytovacím komplexu Asozan Farmland a jeli zpět. Babička pak doma uvařila nejprve báječné nabe (kombinace tofu, krabího masa, čínského zelí, kuřecího masa – vařeno ve velké míse, na páře) a později, když jsme se s Júem, jeho maminkou a také s ní vrátili z úžasných místních lázní, připravila i tošikošisoba (novoroční nudle), symbolizující dlouhověkkost. Celá rodinka Nakašimů a s nimi já, jsme po naplnění žaludků zasedli ke kotacu a sledovali zábavné japonské pořady. Velmi oblíbená je především hudební soutěž „kóhaku uta gassen.“ Jú však dal přednost zápasům K1, u kterých se náramně bavil. Přidal jsem se k němu.
Všichni byli po lázních a jídle unaveni, a tak nebylo divu, že např. Jú příchod nového roku 2008 prospal. Každopádně jsme si se zbytkem rodiny popřáli po „hodině nula“ obligátní „Akemašite omedetó gozaimas“ (Šťastný nový rok) a zalehli také ke spánku. Po ohňostrojích ani stopa. Suverénně nejtišší oslava Nového roku mého života. Dobrou noc. Brrr...Ta zima je ale snad ještě větší.
Žádné komentáře:
Okomentovat