Tak jako na mnoha dalších japonských univerzitách, tak také na kampusu té v Kóbe se 10. a 11. listopadu konal univerzitní kulturní festival - Rokkósai.
Studenti mají stánky, kde připravují nejrůznější pochutiny a díky rafinovaným přesvědčovacím taktikám se snaží zlákat co nejvíce zákazníků. V praxi to vypadá tak, že jakmile jsem vstoupil do venkovního areálu s názvem „Rokkó guraundo“, kde se odehrávala hlavní část festivalu, obklopilo mě několik japonských studentek a s jekotem mě začaly přesvědčovat, ať si jen a jen u nich koupím kupón na nudle jakisoba. Podlehl jsem, jelikož jsem měl opravdu hlad. Podobně jsem podlehl ještě asi třikrát na nabídky jiných dobrot. Když jsem už byl plný, při dalším pokusu mi něco prodat jsem jednoduše akční skupince japonských studentů utekl.
Na festivalu se opět ukázalo, jak jsou Japonci muzikální. Vystoupilo nepočítaně hudebních formací, ať už zpěváků-jednotlivců či skupin a capella, anebo hudebních grup kompletně s nástroji. Žánrové rozpětí bylo také značné. V tomto ohledu mě zaujalo, když jsem zahlédl poměrně staré páry manželů, jak se zaujetím poslouchají jedno drsné hardrockové seskupení japonských studentů.
Vedle toho nechyběly ukázky klubu bojových umění (karate, iaidó), týmu roztleskávaček, brazilského karnevalu či vietnamského a arabského tance. Velkou pozornost vzbudilo povídání v Japonsku velmi známého herce tradiční komediální divadelní formy „rakugo“ a populární televizní osobnosti, šedesátiletého Katsury Zakoby. O zájmu o jeho osobu svědčí nesmírně dlouhá fronta lidí, jež směřovala k divadelní budově kampusu. Jeho povídání bylo podle reakcí diváků velmi zábavné, ale vzhledem k jeho hojně užívanému kansaiskému nářečí (kansaiben) jsem mu rozuměl zhruba jen z poloviny.
Vrcholem nedělní části festivalu se stalo vystoupení v Japonsku prý stále populárnější hip-hopové skupiny s „cool“ názvem Funky Monkey Babys (to „Babys“ je v názvu skupiny schválně). Ač nejsem nějak zvlášť zapálený fanoušek japonského popu/hip-hopu, tak jsem si show těchto „Babys“ docela užil a vychutnával plnými doušky atmosféru energického koncertu, jež byla i díky téměř horské poloze místa festivalu zvlášť speciální.
Studenti mají stánky, kde připravují nejrůznější pochutiny a díky rafinovaným přesvědčovacím taktikám se snaží zlákat co nejvíce zákazníků. V praxi to vypadá tak, že jakmile jsem vstoupil do venkovního areálu s názvem „Rokkó guraundo“, kde se odehrávala hlavní část festivalu, obklopilo mě několik japonských studentek a s jekotem mě začaly přesvědčovat, ať si jen a jen u nich koupím kupón na nudle jakisoba. Podlehl jsem, jelikož jsem měl opravdu hlad. Podobně jsem podlehl ještě asi třikrát na nabídky jiných dobrot. Když jsem už byl plný, při dalším pokusu mi něco prodat jsem jednoduše akční skupince japonských studentů utekl.
Na festivalu se opět ukázalo, jak jsou Japonci muzikální. Vystoupilo nepočítaně hudebních formací, ať už zpěváků-jednotlivců či skupin a capella, anebo hudebních grup kompletně s nástroji. Žánrové rozpětí bylo také značné. V tomto ohledu mě zaujalo, když jsem zahlédl poměrně staré páry manželů, jak se zaujetím poslouchají jedno drsné hardrockové seskupení japonských studentů.
Vedle toho nechyběly ukázky klubu bojových umění (karate, iaidó), týmu roztleskávaček, brazilského karnevalu či vietnamského a arabského tance. Velkou pozornost vzbudilo povídání v Japonsku velmi známého herce tradiční komediální divadelní formy „rakugo“ a populární televizní osobnosti, šedesátiletého Katsury Zakoby. O zájmu o jeho osobu svědčí nesmírně dlouhá fronta lidí, jež směřovala k divadelní budově kampusu. Jeho povídání bylo podle reakcí diváků velmi zábavné, ale vzhledem k jeho hojně užívanému kansaiskému nářečí (kansaiben) jsem mu rozuměl zhruba jen z poloviny.
Vrcholem nedělní části festivalu se stalo vystoupení v Japonsku prý stále populárnější hip-hopové skupiny s „cool“ názvem Funky Monkey Babys (to „Babys“ je v názvu skupiny schválně). Ač nejsem nějak zvlášť zapálený fanoušek japonského popu/hip-hopu, tak jsem si show těchto „Babys“ docela užil a vychutnával plnými doušky atmosféru energického koncertu, jež byla i díky téměř horské poloze místa festivalu zvlášť speciální.
Žádné komentáře:
Okomentovat